Cestovatel, dobrodruh, průzkumník pod zemí i pod vodou, umí krásně zachytit co všichni vidíme, student žurnalistiky.
Petr Šimon Janíček, zástupce mladé, aktivní generace jeskyňářů z Moravského krasu, člen skupiny ZO 6-25 Pustý žleb.
Přinášíme vám první ze série rozhovorů s jeskyňáři z Česka a Slovenska.
Proč vlastně lezeš do jeskyní a jak jsi s jeskyňařením začal?
Vždycky mě zajímala nedostupná a jiná místa, než kam se běžně dostaneš. Jako malý jsme s rodiči chodili do přístupných jeskyní a když tam průvodci mluvili o nepřístupných jeskyních a viděl jsem na Punkvě potápěče, úplně mě to fascinovalo. Za pár let jsem na včelařském táboře potkal Martina Ondroucha, který v té době už s rodiči jeskyňařil a moc hezky a dlouho o tom vyprávěl. Asi za rok mi nabídl, že mě do jeskyně vezme. Kvůli mhd a rozbitému telefonu to ale nevyšlo a další asi rok jsem o něm neslyšel. Pak se ale zničehonic ozval a vyrazili jsme nejdřív do opuštěných dolů a pak i do mé první nepřístupné jeskyně – šachty Broušek. Navázali jsme dalšími jeskyněmi v Moravském krasu, naučil jsem se srt a vyrazili jsme na expedici Medúza do Černé hory. Na nejbližší schůzi Pustého žlebu jsem podal přihlášku a stal se oficiálně jeskyňářem.
Máš nějaké intelektuálně náročnější koníčky, než kýblování bláta? Třebá… kaktusy?!”
Krom bádání (jak říkáme kopání bláta a kamení) nejen v podzemí docela dost fotím a o něco méně i natáčím. Mimo to taky včelařím a baví mě mořská biologie.
Nejoblíbenější alkoholický nápoj?
Pivo
Kolik piv jsi nejvíce vypil za jeden večer?
8
Oblíbení filmový, literární a komixový hrdinové a proč?
Baví mě Indiana Jones a Mandalorian. Asi proto, že jsou jejich příběhy plné cestování, dobrodružství a nečekaných situacích.
Krasové hospody, které můžeš doporučit.
Určitě U Němců (ikdyž nikdo neřekne jinak než U Milušky) a případně pizza Siesta v Blansku je taky dobrá.
Co bys rád dostal na Vánoce?
Expediční jeep
Pokud by sis sám sebe představil jako hlavního hrdinu jeskyňářského filmu, co by sis vybral do soundtracku?
Výběr hudby je u filmu pro mě ta méně příjemná činnost, protože to trvá strašně dlouho. Kdyby na to byl rozpočet, tak bych spíš nechal složit něco nového. Žánrem spíš něco klidnějšího, protože jeskyňařina není o adrenalinu, jak si mnozí lidé myslí, ale o klidu.
Nejinspirativnější jeskyňář/jeskyňářka?
Těžko vybrat, když speleologie sdružuje tolik akčních a skvělých lidí. Moc se mi líbí fotky Rémiho Flamenta a Robbieo Shona. Z mých českých kamarádů mezi ty nejvíc husté patří Honza Sirotek, Petr Chmel, Pavel Kubálek a Jan Enčev.
Co jsi praktikoval za sporty před jeskyňařením, nebo nyní současně s jeskyňařením? Nějaké úspěchy?
Závodně jsem plaval (to stálo za prd) a sportovně střílel (tam už nějaké poháry na výstavce mám). Bez závodění jezdím na koni a občas zajdu na lezeckou stěnu.
Nejintenzivnější jeskyňářský zážitek?
Když se v Daloviči v Černé hoře v roce 2023 potápěli Honza Sirotek a Petr Chmel kousek za Katedrálou, odcházeli jsme vymrzlí od sifonu po půl 10 večer. To by ještě nebylo tak strašné, kdyby nám předtím neodešel 1 člen transportního týmu a dalšího nezačala bolet operovaná noha. Po náročné cestě jeskyní a kopcem jsme do tábora došli asi ve 3 ráno a Martin s jeho nohou nevypadal úplně nejlíp. Naštěstí ráno už to bylo mnohem lepší a nikomu se nic nestalo.
Jakou nejstupidnější věc jsi provedl v jeskyni, nebo na boudě?
Na letošní Kačně (2024), kde byl můj hlavní úkol fotit, jsem si k jeskyni vzal asi úplně všechno, až na sd karty a na té ve foťáku zbývalo místo jen na pár posledních snímků. Naštěstí mě před zálezem do bivaku zachránil Tomáš Roth a karty mi přivezl.
Máš nějaké jeskyňářské cíle?
Chtěl bych svoje potápěčské dovednosti posunout na úroveň potápění jeskynního a skloubit focení, podzemí a potápění do práce pro National Geographic.
Jak kloubíš jeskyňaření s normálním životem?
Doma mě podporují, takže už druhým rokem stíhám za prázdniny 2 zahraniční expedice. Do krasu se podle situace ve škole a v práci dostanu 1 – 2 x měsíčně na víkend. Protože studuji žurnalistiku, tak se mi daří propojovat jeskyně i se školou. Ať už ve formě dokumentu Cestou ztracené řeky, podcastu Pod zemí a pod vodou, nebo fotek. Ty mám dokonce jako bakalářku.
Jak by ses charakterizoval a jak myslíš, že působíš na ostatní?
Sám bych o sobě řekl, že jsem realista, který většinou moc nikam nespěchá a pro dobrou fotku udělá spoustu. Holky z Mladého jádra Pustého žlebu o mě říkají, že jsem šílený, což vlastně doteď nevím, nakolik je dobře, nebo špatně.
Nějaké motto? Vzkaz čtenářům?
Zážitky nemusí být dobré, ale intenzivní a noste svým asistentům na focení v jeskyni jídlo (osvědčilo se mi sušené maso).
Díky za rozhovor!