V jednolanové technice metoda Frog využívá pro pohyb vzhůru po laně minimálně dvou blokantů. Hrudní a ruční blokant, případně i nožní blokant. Hrudní blokant je připojen do karabiny centrálního připojovacího bodu sedacího úvazku (“déčko”). Ruční blokant je také připojen do déčka a to dlouhou smyčkou kraváku. A k ručnímu blokantu je také vždy přes karabinu připojena smyčka na nohu (y), mezi jeskyňáři známá jako „pedál“. A právě pedálům se budeme věnovat v tomto článku.
K čemu pedál slouží
Pedál je pro výstup v nejčastěji používané lezecké technice Frog nezbytné vybavení. Bez něho to nejde. Lezec při výstupu po laně střídavě přenáší svoji váhu mezi hrudním a ručním blokantem. A aby to bylo možné, lezec stoupá do pedálu (a případně také do nožního blokantu) připojenému k ručnímu blokantu. Tím, že zdvíhá trup, zároveň posune hrudní blokant vzhůru po laně. Jakmile má lezec nataženy nohy, odsedává si do hrudního blokantu. Tímto uvolní ruční blokant, který rukama posouvá vzhůru po laně do nové polohy k dalšímu vzepření se na nohou v pedálu. A tento cyklus opakuje.
Pedál není vybavení, na kterém přímo závisí život a nemusí být proto certifikován. Měl by však být pevný a odolný, protože na něho působí poměrně velké síly a je vystaven velkému namáhání. Jeho únavové přetržení při běžném pohybu je dost nepříjemné a při nylonových pedálech celkem časté. Pedál se také používá při některých činnostech při záchraně, například při záchraně postiženého z lana, proto by měl s rezervou unést váhu dvou jeskyňářů. Také je výhodné, pokud jej lze použít s blokantem. Toho lze nejsnázeji docílit, pokud je kruhového průřezu s půměrem min 5 mm. Je však třeba pamatovat na to, že blokanty nejsou konstruovány pro lana tak malých průměrů a dávat pozor, aby se pedál v blokantu nezasekl mezi bočnicí a palcem.
Materiál pedálu
Základní požadavek na materiál pedálu je, aby byl dostatečně nosný (min 500 kg), byl z mechanicky odolného materiálu a byl maximálně statický, tj. aby se při zatížení pedál neprodlužoval. Jakékoliv prodloužení pedálu snižuje efektivitu lezení.
Příklad: Vylezení studny hluboké 100 m. Prodloužení pedálu z nylonu je při lezeckém kroku cca 1,5 cm. Při standartním lezeckým kroku lezec vystoupá cca 75 cm. Lezec tedy musí se svojí váhou udělat celkem 100/0,75 = 133 kroků. A 133 x 1,5 cm = 200 cm, tj. o 200 cm musí lezec navíc vylézt, a také zvednout svoji váhu, oproti pedálu ze super statického materiálu. Jinými slovy, pouhou výměnou materiálu pedálu se dá ušetřit hodně sil.
- Nevhodnějším materiálem pro pedály je proto ultra vysoce molekulární polyetylen UHMWPE (obchodní název Dyneema, Spectra, Cuben Fiber), díky jeho extrémně nízké průtažnosti, vysoké pevnosti v poměru k hmotnosti a průměru a mimořádně dobré odolnosti proti oděru. Nevýhodou materiálu Dyneema je jeho vyšší cena. Pro pedál je ideální 5 mm kulatá reep šnůra 100% Dyneema, s pevností 12 KN (= cca 1 200 kg).
- Nylonové popruhové smyčky a reep šnůry jsou sice levnější než Dyneema, ale je to na úkor lezecké účinnosti a také odolnosti. Nylon je pětkrát průtažnější než Dyneema (!). Nosnost 5 mm kulaté reep šnůry je 5,5 kN. Popruhové smyčky jsou objemnější než reep šnůry, komerčně vyráběny jsou jenom s nastavitelnou přezkou. Popruhové smyčky jsou náchylnější k mechanickému poškození než kulaté reep šnůry.
- Pedál vyroben ze statického lana je velmi nepraktický (objemný a těžký) a proto je jen pro nouzové použití.
- Dynamické lano je pro výrobu pedálu úplně nevhodné. Je objemné, těžké a pružné.
Délka pedálu je důležitá a je pro každého lezce individuální. Když budete mít krátký pedál, tak se vám při kroku srazí ruční a hrudní blokant. Když budete mít dlouhý pedál, tak váš krok nebude efektivní. Platí však, že radši mít pedál delší, než kratší.
Správná délka pedálu
Ideální délka pedálu je, že když jsou vaše nohy v lezeckém kroku plně natažené, spodní část vačky (ne rukojeti) ručního blokantu je těsně (1 cm) nad hrudním blokantem.
Nastavení délky pedálu je potřebné provádět ve standardním jeskyňářském oblečení (vč. obuvi/holínek) a kompletním lezeckým vybavením s pedálem na noze/nohách, tj. v uspořádání v jakém budete pedál primárně používat. Hrubé nastavení lze provést vestoje na zemi. Jemné doladění je třeba provést na laně.
Přesné nastavení délky pedálu lze snadněji dosáhnout s blokantem bez rukojeti (např. Petzl Basic, CT ASCENDER SIMPLE+,…), než s blokantem s rukojetí (např. Petzl Ascension, CT QUICK UP+,…).
Pokud je délka pedálu správně nastavena, pak není téměř nikdy potřeba tuto délku měnit. Některé komerčně vyráběny pedály jsou dodávaný se zámkem na šňůru nebo přezkou, aby bylo možné délku pedálu upravovat. Nastavitelnost může být výhodou, pokud svoje cajky (lezecké vybavení) teprve dolaďujete a nejste si zcela jisti, jaká délka je pro vás nejlepší, svůj pedál plánujete půjčovat jiným jeskyňářům nebo pokud je pedál klubový a používají ho různí jeskyňáři. V opačném případě je vhodnější pedál bez nastavovacích prvků. Nastavitelné pedály jsou náchylnější k poškození, obzvláště ty z plochých popruhů.
Připojení k ručnímu blokantu
Pedál by měl být připojen k ručnímu blokantu tak, aby se dal od něho jednoduše oddělit a použít samostatně, např. na nadlehčení se na mezikotvení, při záchranářských technikách, apod. Vhodná spojka je duralová karabina, která je malá a lehká, tj. ideálně typu B a se šroubovací pojistkou zámku. Nevhodná je ocelová karabina (těžká), HMS (rozměrná). Použití mailony (s dostatečnou nosností !) je možné, ale mailona není tak univerzální jako duralová karabina. Při použití mailony dbejte na její údržbu, aby ji v případě potřeby bylo možno otevřít, ale aby se sama neotvírala.
Typy pedálů
Pedály dle tvaru můžeme rozdělit na čtyři základní typy:
- Jedna nožní smyčka pro jednu nohu, např. MTDE Trasion, je nejlehčí a nejkompaktnější konfigurace. Tato konfigurace se často používá, když jsou vertikální úseky krátké a/nebo členité a položené. V tomto případě volná noha (ta která není v pedále) pomáhá udržovat lepší stabilitu při lezení ve volném prostoru a lepší manévrovatelnost proti stěně jeskyně při lezení podél stěny. Když je lanová cesta ve volném prostoru a lezec si potřebuje pomoct si při stoupání, umístí volnou nohu přes nohu v pedálu na okraj smyčky.
Pokud jsou naopak vertikální úseky dlouhé, a/nebo lezec transportuje těžké speleovaky, pak se pedál páruje s nožním blokantem, např. Petzl Pantin, který je na druhé noze. Toto je nejefektivnější způsob lezení a preferovaná konfigurace pro všechny hluboké jeskyně.
- S jednou velkou smyčkou pro dvě nohy, např. MTDE Rus. Pozor na nastavení délky pedálu, které musí fungovat pro jednu i dvě nohy. Primární nastavení délky by mělo být pro obě nohy. Tento typ pedálu je takový univerzální kompromis. Umožňuje lézt bez nožního blokantu (a pro delší úseky ve volném prostoru pohodlněji než pedál s jednou nožní smyčkou pro jednu nohu) i s ním. Když jsou obě nohy vložené do smyčky, mají tendenci se o sebe tlačit. Když lezete hodně a máte děravou hlavu – zapomínáte si brát nožní blokant, může být tento pedál ta pravá volba pro vás.
- Se dvěma smyčkami, každá pro jednu nohu, např. MTDE Siam. Tento konfigurace může být použitá pro jednu nohu, nebo pro obě, ale nohy nejsou úplně nezávislé. Pedál vhodný pro ty, kteří lezou spíše kratší úseky a nemají/nechtějí používat nožní blokant.
- Dvojitý pedál, každá noha má vlastní lano a smyčku na nohu. Objemnější uspořádání, ne moc praktické, problematické při přechodech přes mezikotvení. Obecně a ani v našich končinách se moc nevidí.
Mnoho jeskyňářů si hlavně v minulosti vyrábělo vlastní pedál, dnes to ale není nutné, protože existuje několik elegantních variant od firem jako MTDE, Petzl, Aventure Verticale a dalších. Nevýhody podomácku vyráběných pomůcek se dle Murphyho zákonů projeví, když je to nejméně vhodné jako např. na expedicích, náročné akci apod.
Starostlivost a údržba
- Pedál (hlavně z polyamidu) za žádných okolností nevystavovat chemickým vlivům (rozpouštědla, kyseliny, apod).
- Pedálům sluší, když jsou čisté. Po akci je zbavte bláta a to čistou vodou, ručním mácháním ve vodě o maximální teplotě 30°C (vlažná voda je lepší, studená voda hůř rozpouští bláto), bez použití pracích prostředků. Nečistěte tlakovou vodou (wapka) – mikroskopické kamínky se dostanou do struktury materiálu a svou tvrdostí a ostrými hranami poškozují vlákna
- Po očistění sušit pomalu, bez kontaktu s tepelnými zdroji (Dyneema má bod tání okolo 145°C), ne v sušičce a mimo působení slunce
- Po vysušení skladovat pedál na dobře větraném místě, chráněném před působením slunka (UV) a extrémních teplot
- Kontrolu pedálu je možné provést až po jeho očištění. Před použitím vždy opticky zkontrolujte stav a to na všech místech pedálu. Nejčastěji je pedál poškozen (prodřen) na nožní smyčce a u nastavitelné přezky.
Tipy:
- Spodní smyčku pedálu, ve které je noha, je možné zabezpečit proti jejímu posunu/sklouznutí z nohy. A to buď přídavným popruhem s přezkou na pedálu, nebo protažením pedálu pod gumou, např. z pneumatiky motocyklu, navlečenou kolem kotníku (angl. chicken loop).
- Když část spodní smyčky procházející pod nohou není z materiálu Dyneema, je dobré ji chránit před poškozením, např. návlekem z dutého popruhu nebo kusem hadice, jak se to dělávalo dříve.
- Pro pohodlí při lezení je vhodnější, aby smyčka na nohu byla z popruhu, ne jen z reep šnůry.
- Nemějte na pedálu uzly mezi nožní smyčkou a ručním blokantem. Snižují pevnost pedálu, zachytávají se při lezení a tento pedál není možné použít při záchraně postiženého z lana.
- Když při přechodu přes mezikotvení musíte vyndávat a nandávat nohu z pedálu, tak si přečtete článek: Pravák vs Levák: kombinace ruční blokant, odsedka (kravák) a nožní blokant.
Použité fotografie:
Archiv S. Kovačič
Zdroje inspirace:
Beneš, L. Jednolanová technika ve speleologii. 2006.
Ecole francaise de spéleologie. Manuel technique de spéleologie. Francie, 2 vydání 2013.
Frank, T.; Kublák, T. a kol. Horolezecká abeceda. Epocha, 2007. ISBN: 8087027356.
Marbach, G; Tourte, B. Alpine Caving Techniques: A Complete Guide to Safe and Efficient Caving. Speleo Projects, Switzerland, 2002. ISBN: 9783908495109.
https://www.derekbristol.com/
