Přeskočit na obsah

Kravák / longes / cow’s tail

Co to je a k čemu slouží?
Pomocná smyčka (též zvaná kravák, longe, cow’s tail ap.) je nezbytnou součástí lezeckého vybavení a patří mezi základní osobní výstroj pro jednolanovou techniku (SRT). Zabezpečuje bezpečnost jeskyňáře, kaňonáře,… při pohybu na exponovaných místech a při všech manipulacích na laně. Je nezbytně nutná při překonávaní mezikotvení, přechodech traverzů, sebejištění.

Výčet základních operací kde je kravák nutný:

  • sebejištění / připojení k jistícímu bodu na stanovišti při čekání, odpočinku,…
  • překonávání mezikotvení (přepínek) při sestupu a výstupu po laně (SRT)
  • propojení ručního blokantu s centrálním připojovacím bodem (sedák) při výstupu po laně
  • sebejištění k lanovému zábradlí a bezpečný přechod přes mezikotvení traverzů
  • při záchraně osob z lanové cesty

Kravák pozůstává ze dvou smyček upevněných v centrálním připojovacím bodě sedacího úvazku. Každá smyčka má na konci karabinu.
Smyčky kraváku můžou být spojeny – jedna dvojitá smyčka, nebo být děleny – dvě samostatné smyčky, dle stranové preference lezce. Více v tomto článku

Materiál a druh smyček kraváku

Ideální materiál druh smyčky by měl:

  • umožnit individuální nastavení délky smyčky
  • být příjemný na používání
  • být z průtažného / dynamického materiálu pohlcujícího alespoň část případné rázové sílu při pádu (Pozor, kravák rozhodně není zachycovač pádu!)
  • lehce umožnit kontrolu opotřebení
  • být běžně k dostání a za přiměřenou cenu
  • být použitelný při záchranářských technikách

Nevhodné (nebezpečné):

  • jakákoliv smyčka z nízkoprůtažných materiálů (Dyneema, kevlar, spectra,..). Tyto superstatické materiály při pádu nepohltí žádnou rázovou sílu při pádu!!! Rescue techniky – nepoužitelné
  • plochá smyčka z PES. Tento materiál při pádu pohltí jen minimální pádovou energii. Rescue techniky – nepoužitelné
  • reep šnůra, 1/2 a twin dynamické lano – nedostatečná nosnost

Použitelné s výhradami:

  • Petzl Spelegyca. Neumožňuje individuální nastavení délky smyček a z podstaty je to jedna dvojitá smyčka, bez možnosti rozdělení na dvě samostatné smyčky. Je vyrobená s nízkoprůtažné ploché smyčky, která je sešitá tak, aby se při dané rázové síle švy přetrhli. Výrobce deklaroval absorpci energie při pádu, ale reální trhací testy / dynam. pád dopadli nic moc (pádový faktor=1, 80 kg mrtvá váha, rázová sila cca 10 kN). Rescue techniky – nepoužitelné. Vyšší cena..
  • Statické lano – pro nouzové použití. Tento materiál při pádu pohltí jen minimální pádovou energii. Statické lano po delším používání “ztvrdne” a není příjemné pro používaní na kraváku. Může být lezcem při blackout-u lehce zaměněno za lezecké lano. Statické lano je však stále lepší než jakákoliv plochá smyčka.

Vhodné:

  • jednoduché dynamické lano (ne ½, ne twin), průměru 10 mm a víc. Umožňuje individuální nastavení délky smyček a dělitelnost na dvě samostatné smyčky. Dynamické lano a uzly na něm mají schopnost pohltit část rázové sílu při pádu. Dynamická lana jsou jinak barevné a na pohmat jiné jako statická lana = jednoduchá rozlišitelnost mezi kravákem a lezeckým lanem (i potmě). Většina statických speleo lan je bílých a dynamická lana jsou barevná. Neplatí v případě obalení vrstvou blata 🙂.  Dynamické lano netvrdne při používání jako statická lana. Při potřebě dočasného zkrácení smyčky je lano je možné cvaknout do hrudního blokantu. Použitelné pro záchranářské techniky.

Krátká smyčka kraváku

  • slouží k sebejištění
  • délka samotné smyčky, bez karabiny: cca 25 – 35 cm – je nutné ji odměřit
    • je-li smyčka příliš krátká, tak všechny operace s ní budou nepohodlné, až neproveditelné 
    • je-li smyčka příliš dlouhá tak se může stát, že při slanění, po cvaknutí se do mezikotvení nebude možné vyndat lano ze slaňovací brzdy
    • sedíme-li v přepínce mezikotvení při slanění, v kolmé stěně, mělo by být mezi lanem vycházejícím nahoru se slaňovací brzdy a uzlem spodního úseku lana co nejmenší vzdálenost. Správnou délkou krátké smyčky kraváku omezíme mrtvé kroky při odepínání se z kotvení, tj. čím blíže budeme k přepínce, tím snadněj se odepneme.
    • nastavení délky smyčky: orientační méření – loket přiložte ke karabině centrálního připojovacího bodu sedacího úvazku (“déčko”), karabina na konci smyčky by měla být ve vaší dlani (při dotažených uzlech). Při výstupu po laně a ideálně vystrojeném mezikotvení, by mělo být možné se krátkým kravákem cvaknout do mezikotvení. Tj. délka smyčky = délka hrudního blokantu + ručního blokantu +2 cm pod uzlem + uzel, co je cca 25 – 30 cm.
  • umístění smyčky v centrálním připojovacím bodě sedacího úvazku: vždy nalevo od hrudního blokantu

Dlouhá smyčka kraváku

  • slouží k spojení centrálního připojovacího bodu s ručním blokantem a také k sebejištění
  • délka samotné smyčky, bez karabiny: cca 50 – 60 cm – je nutné ji individuálně odměřit
    • principiálně je vhodné, aby byla smyčka co nejdelší, tj. aby umožnila při lezení co nejvýše zvednout ruční blokant = udělat co nejdelší “krok”
    • je-li smyčka příliš krátká, tak bude potřeba dělat při výstupu po laně kratší “kroky”, tj. víc kroků na stejnou vylezenou výšku, což je méně efektivní. Taky se může stát, že při sebejištění k lanovému zábradlí smyčka kraváku nemusí délkově stačit
    • je-li smyčka příliš dlouhá, tak při vise lezec nedosáhne na palec ručního blokantu = velmi nepříjemná, až nebezpečná situace
    • nastavení délky smyčky: délka smyčky musí být odzkoušená ve volném visu na laně, kdy lezec rukou pohodlně dosáhne na palec ručního blokantu (při dotažených uzlech)
  • umístění smyčky v centrálním připojovacím bodě sedacího úvazku: na straně dominantní nohy vzhledem k hrudnímu blokantu. Pedál je na stejné straně

  TIP: 

  • mějte na paměti, že při vázání uzlů na kraváku se tyto po zatížení dotáhnou a smyčka se prodlouží. Vyměření přesných délek smyček tak vyžaduje zkoušení a trpělivost.  
  • délka smyček kraváku je nejen individuální pro každého lezce, ale i pro každou konfiguraci cajků. Příklad: dlouhá smyčka kraváku bude delší při použití ručního blokantu Petzl Basic než při použití Petzl Ascension

Uzly na kraváku 

Uzel pro spojení smyčky (materiál dynamické lano) s centrálním připojovacím bodem sedacího úvazku (“déčko”)

  • buď uzel vůdcovský (objemově menší), nebo osmičkový uzel (objemnější a má větší tendenci k opotřebení. Při případném pádu pohltí víc energie než vůdcovský uzel)
  • oko uzlu udělat co nejmenší. Když bude oko uzlu dlouhé, tak při dvojité smyčce (spojená krátká a dlouhá smyčka) se budou smyčky při používání navzájem ovlivňovat
  • délka konce lana vycházejícího z uzlu: když bude moc dlouhý, bude zavazet a může se dostat do hrudního blokantu. Vhodná délka cca 8 cm
  • konce lana zatavit nad plamenem, aby se netřepily
  • před použitím kraváku je potřebné mít uzly dotažené (vlastní vahou)
  • oko uzlu(ů) a uzel samotný připojený do centrálního připojovacího bodu sedacího úvazku je náchylný k opotřebení. Pravidelně proto kontrolujte opotřebení (stejně tak i ostatních uzlů na kraváku). Abyste kontrolu mohli provést, vyndejte kravák z centrálního připojovacího bodu a důkladně zkontrolujte stav opotřebení smyčky.
  • tip pro dělené smyčky kraváku: Na krátké smyčce kraváku udělat vůdcovský uzel – je méně objemný, míň zavazí při manipulaci s hrudním blokantem. Na dlouhé smyčce kraváku udělat osmičkový uzel – tady nevadí, že je objemnější a při případném pádu tento uzel pohltí pohltí víc z energie.  

Uzly pro spojení smyčky a karabin 

  • dvojitý rybářský uzel – nejvhodnější uzel. Je objemově nejmenší. Po utažení fixuje polohu karabiny
  • uzel vůdcovský – objemově menší. Po utažení nefixuje polohu karabiny
  • osmičkový uzel – je objemný a má větší tendenci k opotřebení. Po utažení nefixuje polohu karabiny
  • před použitím kraváku je potřebné mít uzly dotažené (vlastní vahou)

Karabiny na smyčkách

  • zásadně jen certifikované karabiny se slitin hliníku. Kvůli váze ne ocelové – výjimka: když se jistíme na ocelovém laně
  • karabina typ B
  • plný (ne drátěný) zámek karabiny
  • nos karabiny = Keylock, tj. bez “zobáčku”
  • dlouhá smyčka: musí být použita karabina s pojistkou zámku. Ideálně manuální, šroubovací. Automatické pojistky nemusí v podmínkách jeskyní (bláto, písek) fungovat.  Karabina se při lezení nadlehčuje a povoluje, co může mít za následek její vycvaknutí.
  • krátká smyčka: může a nemusí být použita karabina s pojistkou zámku. Závisí na zkušenostech a preferencích uživatele. Primární použití krátké smyčky je “sedím v kotvení”, zatížení stav a nenadlehčuji karabinu, tj. statické použití. 

Karabinu bez pojistky zámku upřednostní jen zkušení jeskyňáři a vystrojovači / lezci. Vhodnější je prohnutý zámek karabiny (např. Colt prohnutá), který se lépe cvaká do lana, kotvení,… 
Karabinu s pojistkou zámku (např. Colt šroubovací) upřednostní méně zkušení jeskyňáři a ti, pro které je bezpečnost bez kompromisů na prvním místě.
Karabina bez pojistky není “povinná”, někdo tomu nefandí a má tam šroubovací. Ozývá se od něj pak v šachtě víc sprostých slov, ale jinak je to zcela v pořádku (převzato od: Bradek). 

Starostlivost a údržba

  • smyčky (polyamid) za žádných okolností nevystavovat chemickým vlivům (rozpouštědla, kyseliny, apod). Velmi nebezpečné!
  • smyčky znečištěné blátem ztrácejí pružnost, jsou tvrdé, hůř se s nimi manipuluje. Za bláto které z nich mimo jeskyně padá, vás nikdo nepochválí. Smyčky proto musí být očištěny a to:  čistou vodou, ručním mácháním, maximální teplota vody 30°C (vlažná voda je lepší, studená voda hůř rozpouští bláto), bez použití pracích prostředků. 
  • smyčky nečistit tlakovou vodou (wapka) – mikroskopické kamínky se dostanou do lana a svou tvrdostí a ostrými hranami poškozují vlákna lana
  • po očistění sušit pomalu, bez kontaktu se tepelnými zdroji a mimo působení slunce
  • skladovat smyčky po vysušení na místě dobře větraném, chráněném před působením slunka (UV) a extrémních teplot

 Kontrolu smyčky je možné provést až po očištění. Před použitím smyčky vždy zkontrolovat její stav a to na všech místech smyčky.

  • optická kontrola – kontrola stavu opletu lana. Prodření (hlavně u uzlů), vytržení nití z opletu apod.
  • mechanická kontrola – prohmatání, zda nedošlo k poškození jádra lana. Tvrdá nebo vyboulená místa – možné poškození pramenů lana, nebo průnik cizího tělesa do struktury vláken. Ztenčení lana – prasknutí vnitřních pramenů. Kontrola dotažení uzlů na smyčkách.

 TIP: mokrý a zablácený kravák po akci nechat na týden odležet v zavřeném speleovaku. Bude plesnivý jak hermelín a smradlavý jak tvarůžky.

Kravák který splňuje všechny výše uvedené požadavaky si můžete zakoupit tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík0
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu